Řez se vykonává vždy tak, aby se zasahovalo do živého pletiva co nejšetrněji. Poznali jsme řez větve nazvaný – plochý řez, později řez na větvový kroužek a v současnosti se užívá řez na větvový límec.
Oproti ještě stále u nás používané metodice, že řez se vykonává v době vegetačního klidu, je změna. Správně se má řez stranou vykonávat v době vegetace z důvodu rychlejšího vyvinutí obranného systému proti nákaze rány dřevokaznými houbami. Je to pochopitelné, neboť strom v plném rozmachu vegetace je odolnější než strom spící. A proto řezy nad 10 cm průměru je nutné vykonat v době vegetace.
Suché haluze způsobí poškození jádra stromů. Později se přemění rána na dutinu. Výchovný zásah u mladých stromů a správně založená koruna zaručuje zdravý a bezpečný strom. Absence řezu jako na obrázku způsobí rozštěp rosochy v budoucnosti. Stačil by vykonat jeden správný řez a všechno je v pořádku. Strom bude zdravý jedinec bez pravděpodobnosti, že bude ohrožovat svoje okolí. Bez těchto řezů v dospělosti by byl určitě nebezpečný.
Vyvětvování kmene je nutné vykonávat v co nejmladším věku stromů. Zachování cestního profilu je samozřejmostí, ale proč to cestáři nevykonávají v období věku stromů, když je haluz ještě mladá? Vždyť tehdy se řez vykoná lehčeji a tím jsou náklady menší. Pozdě se odstraňují silné větve, které mohly být vidět na síle koruny a zdravotním stavu stromu.
Vykonává se s použitím stromolezení. Jen tak je možné se dostat ke každé větvi. Ze zdvižné plošiny to nejde, proto řezy cestářů a elektrikářů jsou často z daleka vidět i jejich negativní důsledek.
Pokud budou stromy pod ochranou lidí, kteří jsou přesvědčení, že bez nich je život na zemi nemožný a ve spolupráci s odborníky, budeme mít stromy zdravé a bezpečné, dopřejeme jim dlouholetý život i několik století.